Fyzika novověká

  Život není subsystémem fyziky, ale subsystémem nadřazeného systému "Příroda". Stejně jako subsystém fyzika, tak i chemie, biologie, čas, prostor, jsou subsystémy systému vyššího stupně, jako je systém "příroda". Všechny tyto subsystémy se podílí na vzniku jevu, nazývaného

 život. I když život není pouhým jevem, nelze ho současnou středověkou "vědou"  zatím srozumitelněji definovat. Ani Wikipedie nedokáže uvést jakoukoli relevantní definici. Jako první, kdo se tímto zabývalo, je uváděn Aristotelův "Řád živých věcí". A pak řadu různých dalších definic, které si mnohdy zásadním způsobem odporují. Je patrné, že nikdo "život" nedokáže definovat. Ve fyzice založené na středověkém vnímání fyziky může existovat pouze celá řada neúplných definic "života". Zde je třeba se zamyslet, proč tomu tak je.

9.1.  Život je možno vnímat jako "jev", ale ve skutečnosti je to rovněž subsystém vyššího systému "SYSTÉMU PŘÍRODY" ". Tak i fyzika je ve skutečnosti pouhým subsystémem tohoto systému. I ostatní systémy jsou vlastně subsystémy..- Nejsložitější z nich se pak jeví složenina -  subsystém "Život". Je to systém mnohdy složitě související s okolními subsystémy, a především s nadřazeným systémem "PŘÍRODA". Jednotlivé subsystémy by pak měly být kompaktibilní jak mezi sebou, tak i s nadřízeným systémem Je zde ovšem problém. Kompaktibilita může být pouze mezi logickými přírodními vztahy. Pak je možno se dopracovat ke konečnému výsledku. Jestliže ale dochází k zapojení "zázraků", ke konečnému logickému výsledku nelze dojít (1.6.1. až 1.6.3. pak 1.7.). Typický příklad je pak stanovení fyzikálního "subsystému"(??) fyziky" člověkem, propagovaný našimi fyziky a vyučovaný na školách všech stupňů. Je totiž postaven na "zázraku" (hmota obsahuje údajně desítky miliard let jakousi energii, provádějící fyzikální jevy a nikdy neubývající), který nikdy nebyl potvrzen. Pak ovšem v tomto subsystému fyziky nemohou nastat kompaktibilní vazby mezi dílčími systémy, prvky systému a pod. "Systém"?? (dá-li se toto tak nazvat) se stává hluchým a nepoužitelným. Sám Einstein se vyslovil v tom smyslu, že FYZIKA je jednoduchý kompaktibilní systém. Bohužel se mu tento systém nepodařilo sestavit. Zázraky násilně "dosazené do systému" jsou pro jakékoli interakce zcela hluché, zabraňují pochopit funkci skutečnému systému Fyziky. 

9.2  Zásadní chyba při řešení  otázky podstata života je chybný postoj při posuzování podstaty principů funkce Vesmíru a všeho veškerenstva, které přináší fyzika středověká., kterou naši fyzikové považují za "vědecký náhled na svět". Převládá dosud středověká představa, že nositelkou pohybu ve vesmíru je "hmota". Tato je obklopena vakuem. Toto se vyučuje na všech našich školách, i když se nejedná o "vědecké posouzení", ale o naprostý nesmysl.!  Podle řešení pomocí pravidel systémového řešení, je jednoznačně prokázáno, že hmota je pasivní element ve Vesmíru, jediná síla, která určuje pohyb je "Energie"!! Neboli - Energie, kterou je náš Vesmír plně prostoupen, je zdrojem veškeré síly a pohybu. Tato "Energie" je tedy i základem života jak na naší Zemi, Tak i na jiných vesmírných tělesech.  Představa, že by na základech středověké fyziky, která je základem dnešní oficiální fyziky, by bylo možné odhalit podstatu  - je nesmysl. Nelze než připomenout, že pro představu správnosti náhledu jak středověké, tak i současné fyziky logicky neexistuje jediný důkaz!!!. Jedná se jen o spekulaci, která je v rozporu se skutečnými fyzikálními zákony.

9.3. Často čteme, nebo slýcháme v televizi, či čteme v tisku, že „byl učiněn pokrok v řešení podstaty života“. K tomuto je možno poznamenat toto: - Ten, kdo nepochopil podstatu subsystému Fyzika, nepochopil  funkci Vesmíru, světa, veškerenstva - nemůže uvažovat o odhalení podstaty „jevu život.“ Na základě středověkých představ o zázracích  to je zbytečné (To hmota údajně obsahuje energii“, která provádí fyzikální jevy /1.7./). Systém fyzika, po středověkém způsobu myšlení založený na "zázracích" (1..7..) je hluchý, jakýkoli kontakt či kontabilita nemožná. Protože v systému "PŘÍRODA", jako v každém jiném funkčním systému, musí být plná kontabilita  subsystémů vůči vyššímu systému. V případě současné fyziky to není možné. Pak ale není možné žádným způsobem v této kategorii fyziky definovat podstatu života. Schází totiž porovnání všech možných interakcí systému i subsystémů. Proto ve "Fyzice novověké" nemohou být začleňovány zázraky mezi přirozené přírodní zákony. Byla by totiž vyloučena možnost správného konečného výsledku,

9.4.  "Fyzika novověká" je naší vědou považována za hypotézu, která je až na okraji vědy. Nikdo se proto nahrne, aby se zabýval jevem ŽIVOT. Přesto lze již odvodit některé pokroky, Na příklad je možno odvodit skutečnost, že jev život je zcela stejný jak u člověka, opice, chrousta, žížalu,... Také lze odvodit skutečnost, že tito živočichové nejsou schopni ovládat své tělo ( nemůžou třeba zastavit své srdce, ovládat žaludek, plíce, ledviny, játra,...), - jsou schopni pouze do jisté míry ovládat "jen něco" (na př. své svaly...). Takže naše tělesná schránka, v níž se naše "j nalézá, je ovládána ne námi (!!), ale něčím (či někým) jiným. Proto vyřešit otázku vzniku, existence a funkce  života pouhými znalostmi fyziky, nelze.