Fyzika novověká

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole a elektromagnetických projevů včetně elektromagnetizmu. (Zdroj Wikipedie) …

. Středověká fyzika, která nedokáže vysvětlit řadu fyzikálních jevů přirozeným způsobem, musí tedy použít „spekulativních definicí“, které nejsou nijak prokázány, není ani o jejich platnosti jediná indicie. Tyto spekulace jsou pak bez jakéhokoli důkazu používány „jako důkaz“. V novověké fyzice „elektromagnetizmus“ pouze nepoužitelným termínem.

8.1. Jev, nazývaný „elektřina“ není nic jiného, než zhuštěná „Energie“, vyskytující se hlavně kolem pevných těles. Energie v mezihvězdném prostoru, může v rámci možností nabývat různých hustot. Je to způsobeno zejména „pasivními hmotnými tělesy“, ležícími ve směru působení Energie. Takovým případem je elektřina. I když je ve Vesmíru jeden jediný element, středověká fyzika tento jev, nazývaný elektřina,  rozděluje na dva díly.. elektřina statická  a elektřina dynamická.

8.2. Vznik jevu elektřina vzniká několika způsoby. I když jsou tyto způsoby rozdílné, výsledek je stejný..

8.2.1. Vznik jevu „Elektřina statická“ je možno vysvětlit nejjednodušším způsobem na jejím vzniku v mracích. Statická elektřina je vlastně pnutí na „povrchu "hmotných těles“. V mracích pak na jednotlivých molekulách vody. (6.6. - 6.7.). Při slučování jednotlivých molekul vzniká určitý nepoměr mezi matematickými vzorci charakterizující objem a povrch tělesa. Na příklad při sloučení dvou molekul vody, objem se zdvojnásobí. Není tomu tak s povrchem nově vzniklého tělesa. Povrh nově vzniklého tělesa nebude dvojnásobný, ale o 20% menší. Tak je to v přírodě, i v matematice. (Novověká fyzika vždy vychází z objektivních přírodních i matematických zákonů). Slučováním jednotlivých molekul vody tak vzniká na povrchu větší a věší napětí zhuštěné "Energie".. Podobná situace nastává i třením ebonitové tyče s liščím ohonem, skleněné tyče a jiným postupem, kdy se zhuštěná vrstvička „Energie“ stírá. Dochází tak k přebytku zhuštěné Energie, která hmotné těleso opouští, v případě rychlejšího slučování jednotlivých molekul, v atmosféře i jako forma blesku. Tím dochází k přeměně jevu na "elektřinu dynamickou". (Středověká fyzika podstatě jevu elektřina nerozumí. Proto výkladů, co elektřina je  velké množství nedoložených žádnými důkazy.). Obdobné jevy můžeme pozorovat i jinde (Na příklad při výbuchu sopky v sopečných mracích můžeme blesky pozorovat. Je to způsobeno chladnutím sopečného popela a tím změny povrchu jednotlivých částeček sopečného dýmu.  

8.2.2. Vznik jevu „Elektřina dynamická“. - pokračováním zvýšeného napětí statické Energie je sloučení jednotlivých zdrojů statické elektřiny do „blesku“, kdy opouští místa svého vzniku. Je to proto, že okolní "Energie" svými silami již neudrží "statickou energii na svém místě. Některé blesky takto vzniklé z mraků jsou i několik kilometrů dlouhé, mající napětí i miliony voltů. Podstatou "dynamické elektřiny". musí být vždy "elektřina statická", jako základ pro zhuštěnou  Energii, bez které by tyto jevy nemohly existovat.

8.3.. Na podobných  principech pracují akumulátory, baterie a řada dalších přístrojů pracující na základě složitějších chemických reakcí..