Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Jev hmotnost

Wikipedie: Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), které vyjadřují míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty. (???)

 Novověká fyzika zcela vylučuje takovouto definici. Taková je možná pouze ve "Fyzice středověké". Definice znamená ve skutečnosti činnost hmoty od nekonečna do nekonečna. Taková definice připouští princip "perpetum mobile", Přijetím této definice by bylo znemožněno fyziku definovat jako systém. Také diskuze o podstatě "hmotnosti" mezi fyzikou středověkou a "Fyzikou novověkou" je zde nemožná. Obě fyziky jsou postaveny na zcela jiných základech, Aby bylo fyziku považovat za systém, je nutno středověké názory odmítnout. „Hmotu“ je nutno považovat za zcela pasivní „těleso“, neobsahující žádnou, energii, která by způsobovala jakékoliv jevy v okolí. Navíc, bylo zcela prokázáno, že gravitace je způsobena „Energií“ působící tlakem zvenčí. „Novověká fyzika“ nemůže brát v úvahu pouhé spekulativní domněnky, jako fyzikální definice, které jsou v rozporu se zjištěnými objektivními zákony. Musí vycházet ze skutečností.

4.1. Hmotnost je jev založený na vzájemné reakci aktivní „Energie s pasivní hmotou“. Nic jiného to není. Tato jednoduchá reakce je základem veškerého dění ve Vesmíru. Jak již bylo uvedeno v 3.1. hmota je zcela pasivním tělesem. Veškerý pohyb tělesa je zajišťován či brzděn pouze aktivní Energií v prostoru.

4.2. Síla „Energie“ působí na plochu „hmoty“ ze všech stran stejnoměrně (je z hlediska člověka neuvěřitelně obrovská), která tímto způsobem vykonává jev hmotnosti. Velikost jevu hmotnosti je přímo úměrný ploše, na kterou Energie působí. Lze toto vyjádřit jednoduchým vzorcem:

mo = Σ Fe . P

4.3. Hmota, jak jí známe z našeho okolí, je vlastně těleso, vyplněné pouze nepatrnými kousky hmoty ve formě jader atomů. Pouze na tato tělíska se vztahuje oprávněný název - Hmota. Ostatek tělesa je vyplněn Energií, běžně se pohybující mezi jádry atomů o různém tlaku, podle své vzdálenosti od skutečné hmoty, (jádra atomů, nebo jednotlivé protony). Pro představu:
   Kdyby jádro atomu mělo velikost jeden milimetr, pak nejbližší jádra dalších atomů by byla vzdálena miliony kilome
trů. Vliv elektronů (jak si je představují přívrženci středověké fyziky) je pro jev „hmotnost“ pro zjednodušení zanedbatelný. Můžeme tedy těleso složené takto z atomů považovat za "vzduchoprázdné" (fyzika založená na středověkém vnímání fyziky prostor považuje za "vakuum"), Energie se šíří hmotným tělesem přímočaře. Myslí se tím tělesa v našem okolí se vyskytujícím. Jiná situace je v případě dalších skupenství „Hmoty“, tedy neutronové hvězdy, černé díry apod. Tam jsou poměry poněkud odlišné, ale zcela v souladu s principy "Fyziky novověké.(To není předmětem tohoto pojednání a nebudeme se tím zabývat.)

4.4. Působí-li Energie na hmotná tělesa svým tlakem, pak je pro vzájemnou reakci směrodatný povrch hmoty. (Obrovský prostor mezi jednotlivými jádry atomů se jevu gravitace účastí nepatrně, dá se říci že zanedbatelně.)

4.5. Matematický důkaz správnosti zásad Novověké fyziky je snadný. Můžeme si představit pro jednoduchost nejmenší stavební prvky hmoty jako „protony“, které můžeme vzhledem k prostředí považovat za tělesa kulovitého tvaru. Protony jsou v podstatě tělesa stejné velikosti, při vytváření jádra různých prvků jsou zhuštěny do jednoho tělesa. V případě platnosti definice fyziky založené na středověkém vnímání světa, byla by hmotnost jádra součtem hmotností všech protonů. Ovšem tomu tak není. Hmotnost jádra atomů takto vytvořených má hmotnost daleko nižší, než je součet hmotností všech protonů. V Novověké fyzice platí matematické (i logické) zákony. Je zcela přirozený jev, který musí nastat. Jevu „hmotnost“, odpovídá plocha nově vzniklého tělesa. Protony nalézající se uvnitř tělesa, se jevu „hmotnosti“ vůbec neúčastní ,(účastní se jí pouze plochy protonů, které jsou tlaku Energie vystaveny.). Na plochu těchto těles ukrytých v jádře atomů, se žádný tlak nedostává. Vznikají nepravidelnosti (nazývané Středověkým pojetím„ - hmotnostní schodky“).  Které nejsou vysvětlitelné fyzikou, postavenou na zásadách vnímání fyziky středověkými názory.

 

< 3. Vznik hmoty 5. Jev gravitace >