Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Jev hmotnost

Wikipedie: Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), které vyjadřují míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty. (???)

 Novověká fyzika zcela vylučuje takovouto definici. Taková je možná pouze ve "Fyzice středověké". Definice znamená ve skutečnosti činnost hmoty od nekonečna do nekonečna. Taková definice připouští princip "perpetum mobile", Přijetím této definice by znemožnilo fyziku definovat jako systém. Také diskuze o podstatě "hmotnosti" mezi fyzikou středověkou a "Fyzikou novověkou" je zde nemožná. Obě fyziky jsou postaveny na zcela jiných základech, Aby bylo fyziku považovat za systém, je nutno středověké názory odmítnout. „Hmotu“ je nutno považovat za zcela pasivní „těleso“, neobsahující žádnou, energii (sílu a podobně), která by způsobovala jakékoliv jevy v okolí. Navíc, bylo zcela prokázáno, že gravitace je způsobena „Energií“ působící tlakem zvenčí. „Novověká fyzika“ nemůže brát v úvahu pouhé spekulativní domněnky, jako fyzikální definice, které jsou v rozporu se zjištěnými objektivními zákony. Musí vycházet ze skutečností.

4.1. Hmotnost je jev založený na vzájemné reakci aktivní „Energie s pasivní hmotou“. Neboli zákon akce a reakce. Nic jiného to není. Tato jednoduchá reakce je základem veškerého dění ve Vesmíru. Jak již bylo uvedeno v 3.1. hmota je zcela pasivním tělesem. Veškerý pohyb tělesa je zajišťován či brzděn pouze aktivní Energií v prostoru.

4.2. Síla „Energie“ působí na plochu „hmoty“ ze všech stran stejnoměrně (je z hlediska člověka neuvěřitelně obrovská), která tímto způsobem vykonává jev hmotnosti. Velikost jevu hmotnosti je přímo úměrný ploše, na kterou Energie působí. Lze toto vyjádřit jednoduchým vzorcem:

mo = Σ Fe . P

4.3. Hmota, jak jí známe z našeho okolí, je vlastně těleso, vyplněné pouze nepatrnými kousky hmoty ve formě jader atomů. Pouze na tato tělíska se vztahuje oprávněný název - Hmota. Ostatek tělesa je vyplněn Energií, běžně se pohybující mezi jádry atomů o různém tlaku, podle své vzdálenosti od skutečné hmoty, (jádra atomů, nebo jednotlivé protony). Pro představu:
   Kdyby jádro atomu mělo velikost jeden milimetr, pak nejbližší jádra dalších atomů by byla vzdálena miliony kilome
trů. Vliv elektronů (jak si je představují přívrženci středověké fyziky) je pro jev „hmotnost“ pro zjednodušení zanedbatelný. Můžeme tedy těleso složené takto z atomů považovat za "vzduchoprázdné" (fyzika založená na středověkém vnímání fyziky prostor vyplněný Energií, považuje za "vakuum"), Energie se šíří hmotným tělesem přímočaře. Myslí se tím tělesa v našem okolí se vyskytujícím. Jiná situace je v případě dalších skupenství „Hmoty“, tedy neutronové hvězdy, černé díry apod. Tam jsou poměry poněkud odlišné, a velmi zajímavé. Ale zcela v souladu s principy "Fyziky novověké".(To není předmětem tohoto pojednání a nebudeme se tím zabývat.)

4.4. Působí-li Energie na hmotná tělesa svým tlakem, pak je pro vzájemnou reakci směrodatný povrch hmoty. (Obrovský prostor mezi jednotlivými jádry atomů se jevu gravitace účastí nepatrně, dá se říci že zanedbatelně.)

4.5. Matematický důkaz správnosti zásad Novověké fyziky je snadný a logický. Můžeme si představit pro jednoduchost nejmenší stavební prvky hmoty jako „protony“, které můžeme vzhledem k prostředí považovat za tělesa kulovitého tvaru. Protony jsou v podstatě tělesa stejné velikosti, při vytváření jádra různých prvků jsou zhuštěny do jednoho tělesa. V případě platnosti definice fyziky založené na středověkém vnímání světa, byla by hmotnost jádra součtem hmotností všech protonů. Ovšem tomu tak není!! Hmotnost jádra atomů takto vytvořených má hmotnost daleko nižší, než je součet hmotností všech protonů!! V Novověké fyzice platí matematické (i logické) zákony. Je zcela přirozený jev, který musí nastat. Jevu „hmotnost“, odpovídá plocha nově vzniklého tělesa. Protony nalézající se uvnitř tělesa, se jevu „hmotnosti“ vůbec neúčastní ,(účastní se jí pouze plochy protonů, které jsou tlaku Energie vystaveny.)!!  Na plochu těchto těles ukrytých v jádře atomů, se žádný tlak nedostává. Vznikají nepravidelnosti (nazývané Středověkým pojetím„ - hmotnostní schodky“). Které nejsou vysvětlitelné fyzikou, postavenou na zásadách vnímání fyziky středověkými názory. Takže "hmotnostní schodky" jsou pro současnou (tedy pro středověkou) fyziku nevysvětlitelné, záhadné. Naopak pro fyziku Novověkou jsou fyzikálním zákonem. Ve skutečnosti to tak musí být.

Jedná se zde o jednoznačný důkaz platnosti FYZIKY NOVOVĚKÉ.!!!  

Poznámka: Stav naší fyziky je odvozen od "středověkých představ" na stavbu hmoty. I ty nejmenší částečky hmoty (proton, neutron, elektron,) jsou v ní jako "obdařeny" různými silami, energiemi (elektrická, gravitační, magnetická, apod.). A nalézají se ve vakuu. Zatím co ve "Fyzice  novověké" je to naopak. Veškerá hmotná tělesa jsou zcela pasivní, jejíž existence je zcela závislá na tlaku síly Energie na  těleso. Opačný výklad od skutečnosti, bývá již od starověku běžný prostředek k potlačování pokrokových myšlenek mnohými církvemi. I upalování "antikristů" se používalo jako argument. Typický příklad je případ Koperníka. Ve středověku vládla ptolemaiovská "geocentrická soustava". Středem Vesmíru byla Země, - Slunce, Měsíc, planety a hvězdy obíhaly kolem ní. Je zajímavé tuto soustavu zkoumat. Ptolemaiovci museli "dát" planetám zajímavý způsob pohybu. A to pohyb okolo Země "po spirálách". Jinak to v geocentrické soustavě nejde, tak pohyb planet na obloze byl hvězdáři pozorován. Vysvětlení pohybem spirálovitým kolem Země, bylo v dané "soustavě" jediným možným řešením. Bez důkazu platnosti této "hypotézy". Ovšem Koperník vypočítal, že "středem Vesmíru" není Země. Ale Slunce. Takže tedy "Heliocentrická soustava". A ne "geocentrická". Země je pouze jedna z planet, kolem Slunce obíhající. I když svůj objev měl Koperník řádně doložen matematickými důkazy, křesťanská inkvizice zakázala tuto skutečnost předložit světu jako objev. Stejná situace nastává i dnes, "fyzikální inkvizice(??)" nedovoluje "matematicky doložené" zjištění skutečného složení, vzniku a funkci celého Vesmíru zveřejňovat. Dnes již "jen ignorovat. Oponenti tak činí bez jediného důkazu. Jediné, co je považováno za důkaz(??) je vyjádření čelných představitelů fyziky.

 

< 3. Vznik hmoty 5. Jev gravitace >