Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. Vznik hmoty

Wikipedie: - Hmota , látka nebo materie) je filozofický pojem, který označuje stálou, beztvarou a spíše netečnou stránky smyslové skutečnosti.

Jak je to vlastně s „hmotou“. Jak vznikla? Mávl Hospodin rukou a „hmota“ byla tu? Nebo ve Vesmíru vznikla přirozeným a logickým způsobem? A jak je to s vysvětlením fyziky postavenou na středověkých představách o stavbě světa? Jak to, že „hmotnost“ jádra atomu je menší než součet hmotností všech protonů a neutronů v jádře obsažených? Co to? Ve středověké fyzice nefunguje matematika? - Nebo: - Gravitace je způsobena tlakem zvenčí. Co tu gravitaci způsobuje? „Vakuum“, (neboli „naprosté nic“) ?? Které v mezihvězdném prostoru působí od nekonečna do nekonečna? Ví někdo, jak působí vakuum? Někdo již jeho (ne)existenci prokázal?

Wikipedie: - Hmotnost – je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků, či míru gravitačních účinků hmoty. Ekvivalence setrvačných a gravitačních sil je postulován obecnou teorií relativity je s velikou přesností experimentálně ověřena. ( ??? ) Tato definice není pro Fyziku Novověkou přijatelná, viz odst. 1.7.

- Když Newton odvodil svůj gravitační zákon, fyzikové se ptali: „při jevu gravitace Tělesa se vzájemně přitahují, či jsou k sobě tlačena“?? Newton odpověděl: - Domněnek nevymýšlím! A tak vzniká paradox: To, že by se tělesa při jevu gravitace vzájemně k sobě přitahovaly, nebylo nikdy pozorováno a prokázáno, není tedy pravdivou tvrzení Wikipedie. Ale ve školách se toto ve fyzice učí. Naopak bylo prokázáno řadou důkazů, že při jevu gravitace jsou tělesa k sobě tlačena. Důkaz o tomto je možno dnes již kdykoli opakovat.

 

3.1. Hmota je druhý stupeň hustoty Energie. Máme-li se zabývat stavbou Vesmíru a „Hmoty“, musíme si uvědomit co to je, jak je vlastně s jejich existencí. Jak vzniká, jaké je prostředí vzniku V prostoru Vesmíru je totiž pouze jedna jediná substance, a to je „Energie“. Nic jiného v prostoru není. To, co je středověkou fyzikou nazýváno „hmota“, je v Novověké fyzice pouze jedno z mnoha skupenství Energie.Hmota“,  podle představ fyziky, založených na středověkých představách, je považována za aktivní těleso. Na rozdíl od aktivní „Energie“ Fyziky novověké.  Zde je považována za zcela pasivní těleso.

Jak je patrno z 2.3. vznik hmoty je definován „reciproční“ úpravou Einsteinova vzorce relativity. Považujeme-li je tento vzorec správný, pak je tajemství vzniku hmoty známo již více než čtvrt století. Je popsáno v „Základech Reciproční fyziky“ z roku 1997.

Fyzika, postavená svými základy na středověkých názorech, považuje bez jakéhokoli důkazu nebo indicie, mezihvězdný prostor za „vakuum“. Neboli „naprosté nic“. O to je zajímavější, jak jsou postaveny „domněnky“ vzniku hmoty, Vesmíru, a mezihvězdného prostoru. Velmi zajímavá je na příklad „spekulace“ o existenci „Velkého třesku“. Měl by nastat po soustředění „veškerenstva“ do jediného bodu. Pak „Velkým třeskem“ vzniká Vesmír se všemi náležitostmi. Co ale ten BOD drží pohromadě? Propagátoři této spekulace nevysvětlují. Gravitace je totiž síla Energie přicházející zvenčí. Ta jediná může stlačit a držet vše v jediném bodě. Tato Energie pak nemůže být součástí tohoto bodu, nemůže se podílet na vzniku „Velkém třesku“. Nelze tedy vyloučit pokus propagáterů o zařazení zázraku mezi fyzikální zákony, což Novověká fyzika nepřipouští.

3.2. Jak je patrno z obr.2, jednotlivé směry „proudů“ Energie ze svých zdrojů jsou jinými směry proudů navzájem odchylovány směrem ke středu tetraedrického tělesa. vznikají nepravidelné víry Energie. Viz obr. 2. Energie se chová stejně jako „kapalina“, nebo „plyn“.(Takové „víry“ můžeme pozorovat ve vodě za lodí, nebo za letícím letadlem.) Vzhledem k nedokonalému vnímání člověkem, jedná se ve Vesmíru o víry obrovských rozměrů. Jejich pozůstatky pak nalézáme po celém viditelném vesmíru. Jsou to tisíce galaxií nejrůznějších velikostí a tvarů poloh, hvězd a jiných těles. Při srážkách jednotlivých proudů „Energie“ musí docházet také k obrovskému zhušťování Energie v místě vzájemného ovlivňování. Pak může docházet k naplnění Einsteinova vzorce 2.3.

m = e/c2. - neboli velikost a sílu tohoto zhuštění.

Může tak být splněna podmínka pro vznik hmoty z Energie. Vznikají obrovské tlaky, kde začne „z ENERGIE“ kondenzovat (krystalizovat) hmota. Těmito kondenzáty jsou na příklad protony. (Tady se Energie chová jako klasický plyn, nebo kapalina. Vzniká něco, jako mlhovina. Podrobnosti jsou popsány v pojednáních o meteorologii. Je to v podstatě totožný proces. Ovšem kondenzáty není možno sledovat jako na Zemi, kde padají jako déšť či kroupy na zem.), Gravitačními silami jsou jednotlivé základní prvky k sobě tlačeny, čímž vytváří složitější a složitější spojení  jednotlivých nukleonů v jádra různých atomů, (neboli jádra nových prvků). Z nových prvků pak se tvoří větší hmotná tělesa, jako jsou hvězdy a řada menších hmotných těles pohybující se mezihvězdným prostorem. (Pohyb je dán v první řadě setrvačným pohybem vírů Energie v prostoru Vesmírného tetraedru. Toto je ovšem možno vypozorovat nejen na galaxiích. Těmito dílčími víry vznikaly jednotlivé hvězdy i s jejich planetami, ale i v mnohem menších vírech vznikají planetární systémy jednotlivých hvězd, i systémy měsíců kolem jednotlivých planet. Nic překvapivého na vzniku "hmoty" není.

3.3. Zbývá posoudit, jakého jsou galaxie i jiné hvězdné systémy stáří. Podle tvaru galaxií toto dosud nebylo zkoumáno. Ovšem jsou i dílčí poznatky. - Na Zemi jsou prvky, které se rozpadají. Je možné, aby za současných podmínek vznikly ve Vesmíru rozpadávající se prvky?? Nebo musí být prostředí vzniku takových prvků podstatně jiné??- Ve Vesmíru jsou vznikající mlhoviny, které se jeví, oproti svému okolí, mladé. Jeví se jako zárodky nových galaxií a pokračování vývoje tetraedrického Vesmíru? Na toto zatím nemáme relevantní odpověď. Přesto, kromě vzniku mladých mlhovin je možno pozorovat tvary a položení rovin jednotlivých disků galaxií. Podle nich je možno odvodit, ze které strany a kterým směrem působily jednotlivé směry „paprsků“ Energie, které se podílely na vzniku těchto vírů v mezihvězdném prostoru.

3.4. Vzhledem umístění galaxií v mezihvězdném prostoru kolem naší galaxie, je možno se domnívat, že se nalézáme někde v prostoru středu našeho vesmírného tetraedru. Proměřením ploch jednotlivých galaxií by pak bylo možno určit směry, ve kterých se nalézají jednotlivé zdroje Energie, neboli vrcholy Vesmírného tetraedru.

Dále jsou už pouhé jevy, vzniklé působením Energie na hmotu (hmotná tělesa).

 

< 2. Stavba vesmíru a jeh 4. Jev hmotnost >

o funkce